DĚVČE A NÁMOŘNÍK

Růžena Schwarzová

DĚVČE A NÁMOŘNÍK
Jsem vlajka, rozevlátá touhou, jsem praporek stříbrný. Pojď, chlapče jiskrný! Jsem plachta k vichrům uchystaná – chci vyplout dnes z rána. Ty, máš divoké ruce a divoké rty, vítr tě přihnal z veliké dálky. Kvetu. Chce se mi s mladými bohy války a ty jsi mladý bůh. Nad mořem vyzvání slunce – zvon ze zlata. S nebe padá jaro, vůně hustá. Pamatuješ na můj dluh? Polibek jsem ti slíbila. Teď bych slib ráda splnila, pojď, dej mi svá ústa! Moře letí na zem a já v závrati ve tvou náruč – kdo dřív koho uchvátí? Pojď, nežli tě zavolá dálka! Pokvetem, pokvetem! Krásná, krásná je válka mezi chlapcem a děvčetem... 35