A vážným tónem jsem jí řek’:

Milan Fučík

A vážným tónem jsem jí řek’:
Jak rád bych šel v svých citů smavý svět, v ty kraje daleké, kam doletím jen snem, budoucích rozkoší si pěstit zářný květ – neb klek’, má bruneto, ve chrámu tvém, ssál vůni vlasů tvých a světlo očí tvých a jitra bez nálad tvým zbarvil úsměvem, tvé duše oslavu pěl v slokách vášnivých, jež platíš ráda tak svým sladkým polibkem – však v duši hluboko vře pomsta zjitřená: za útisk Lidskosti, již vraždí mroucí Věk, vlast lidí šťastnějších, tisíci vysněná, v boj hlasnou polnicí zve nových myšlenek: tvé teplé objetí teď musím opustit, jít v zápas úporný a do krve se bít...! 18
Básně v knize Utíkám k Slunci:
  1. S rozpjatými křídly.
  2. Ranní píseň dětská.
  3. První setkání.
  4. První láska.
  5. Cesta k Ideálu.
  6. A vážným tónem jsem jí řek’:
  7. Žalm bolesti.
  8. Nejhorší chvíle.
  9. Pocit nevolnosti.
  10. Requiem Ilusi.
  11. Dekadence.
  12. Martyrium touhy.
  13. Píseň.
  14. Pokrytec.
  15. V agonii.
  16. Závisť.
  17. Vidění.
  18. Výkřik ze tmy.
  19. Když listí padá...
  20. Či nejsem cynikem...?
  21. Andante.
  22. Hudba dne.
  23. Píseň vítězná.
  24. Hymna Slunci.
  25. Písně svatební.
  26. Epilog.