BOLEST.

Růžena Schwarzová

BOLEST.
Jsem bolest, učitel dobrý, jsem úrodný žal. Vím, po mně hlas tvůj nevolal. K výškám tě uvedu, na temena hor, daleko uvidíš za obzor, připnu ti křídla, tvůj sesílím vzdor, odvahy skuju ti železný štít, statečně budeš se s životem bít. Jsem přítel, uvěř, zjasni tvář, jsem bolest, dobrý hospodář. Tvé duše půdu pluhem svým rozryji, brázdy pak osiji. slzami zavlažím, zaliji. A než se naděješ, bohatý zašumí klas, nad zralým polem zajásá skřivanův hlas. Po štěstí vzdycháš? To tulák je, nedbalý druh, opouští pole, má rezavý pluh. 17