JARO
Hledám, hledám, bloudím po lese...
Stříbrné jívy, nehněvejte se!
Nerada věru
život vám beru,
pro radost nemocné paní,
jež neví aniani,
že už je jaro...
Ptá se stále, co se děje v lese.
Jívy, jívy, sehněte se!
Pohladím vás jenom, neraním,
chorá usměje se tklivým usmáním.
Pro ten úsměv bledý, chorý
šla bych za sedmery hory...
Jak se diví:
„Jaro že už bloudí po lese?“
Jívy, jívy,
nehněvejte se!
29