Osiřelo dítě.
Umřela matka, ubohá vdova,
naposled se rtů těžký šel vzdech.
Kol dítek v pláči dusí se slova:
„Matičko, neopusť nás tu všech!“
Zavřela navždy ty smutné oči,
jimž krátký spánek ukrádal lesk.
Vzmužte se děti! Za chvíli vkročí
hrobník, a matka zmizí jak blesk.
Přejte jí klidu, zmučené robě,
po těch děsnostech posledních let.
Nechť s otcem vaším oba spí v hrobě.
Co z vás však učiní dnešní svět?
Přejte jí klidu, zároveň lkejte
nad příštím tvrdým osudem svým.
5
Životy mladé k ranám chystejte.
Ach, budoucnosť vaši skoro vím...
Po letech útrap, hladu a bití,
v nichž ubit bude cit, vznět i duch,
v jinošském pak a panenském žití
obklopí vás cel, bordelů vzduch!