Vesnické děti.
Na palouce posečeném,
na sklonku léta,
z chumáče dětí veselý
smích se rozlétá.
Hrají sobě se zápalem
v samém jásotu –
9
třeba oděv nezakrýval
jejich nahotu.
Zdraví jim všem nachem barví
plné tvářičky,
a horský vzduch doplňuje
pokrm chudičký.
Hrajte si jen dítky šťastné!
Jenom krátký čas –
a zničí to vaše blaho
krutý, drsný mráz.
Vyrostete – potom do měst
ve tovární dým
odejít musíte, hoši,
za výdělkem zlým.
Vy dívky též. Však ještě víc –
hejskům na pospas
budete, než líc uvadne
a než zbělí vlas.
Takto všem vám bez radosti
rychle uplyne
doba mládí – pak choroba
v těle spočine.
A jmění? Na rukou zbudou
tvrdé mozoly.
A srdce vzpomínkou v dětství
často zabolí....
10