Jen vám...
Jen vám, vy stromy zadumané,
jež šuměly jste tklivou zvěst,
jen vám, jichž stín tak sladce kane,
jak úsměv vlídný v prachu cest –
jen vám, vy luhy zkvétající,
kde v trávě perly napadlé,
jen vám, vy stráně dřímající
v rybníků modrém zrcadle –
jen vám, vy stezky, v jitra lesku
kde hlemýžď tich se ubírá,
kde slunečnice k nebi v stesku
své zlaté oko otvírá –
jen vám, vy hnízda, pták kde zpívá.zpívá,
kde svlačec ploty ovíjí,
kde vížka hřbitovní se dívá,
na hroby v sněhu lilijí –
jen tobě, kraji něhy plný
já písně své bych zpívat chtěl –
ty z dětství znáš mých ňader struny,
ty nejlíp bys jim rozuměl!
9