Za živa pohřben.

Alois Gallat

Za živa pohřben.
Mladý četník, Matěj Boudů, podal ke krajskému soudu přeukrutnou děsnou zvěst, tkadlec Vondra v Beranicích na druhý den po Hromnicích za živa že pohřben jest. Leknuv soud se žaloby té děsné, provésti dal vyšetření přesné. Do Beranic se hned komis odebrala, která tělo Vondry vyhrabati dala; shledáno však zkouškou zavedenou, že jest Vondra sešel smrtí přirozenou, a že mrtev byl již dostatečně, když byl v hrob dán, aby spal tam věčně. Soud se četníka pak ptáti jal, odkud tuto hrůznou zprávu vzal, která, když se vyšetřila, lživou se být osvědčila. Četník Matěj Boudů vypravuje soudu, kterak tuhle po Hromicích, když býl právě v Beranicích přišel do obecní kanceláře, strašnou zvěst tu slyšel od rychtáře. 16 Rychtář prý mu s určitostí sdělil průběhu události, jak prý farář pater Dokonal Vondru za živa jest pochoval; by pak věc tu více dotvrdil, rychtář k tomu ještě připojil, že když truhlář do rakve ho kladl, chrčel, při tom dvakrát na zem padl, když pak rakev zabedňoval, prudce sebou pohyboval. Když to soudem bylo sepsáno, pro rychtáře rychle posláno, aby k úřednímu rozkazu o své řeči podal důkazu. Rychtář přišel, jak mu přikázáno. Tu mu soudem slavným předstíráno, jak moh strážci bezpečnosti sdělit hrůzné události, které, když se vyšetřily, lživými se osvědčily. Rychtář odpovídá řečí jistou: „Boudovi jsem sdělil pravdu čistou, „sdělilsdělil jsem mu udalosti, „jakjak se měly v skutečnosti, „nepatrnénepatrné jsou to jenom děje, „jimžjimž se moudrý člověk spíše směje; „rozuměl-lirozuměl-li četník něco jiného, „padnižpadniž všechna vina jenom na něho.“ Soudce dí tu: „Zdaž jste po Hromicích „řeklřekl četníkovi v Beranicích, 17 „žeže pan farář, pater DokonalDokonal, „VondruVondru za živa jest pochoval?“ „Tak jsem řekl,“ rychtář vece „to jest ale pravda přece. „VždyťVždyť pak farář jenom za živa „všechnyvšechny pohřby u nás odbývá; „kdybykdyby farář živým neměl býti, „pakpak by nemoh’ na funusy jíti.“ Soudce mluví: „Byste věc tu dotvrdil, „vv řeči k Boudovi jste ještě doložil, „žeže když truhlář Vondru v rakev kladl, „chrčelchrčel, při tom dvakrát na zem padl, „kdyžkdyž pak rakev zabedňoval, „prudceprudce sebou pohyboval.“ „Svatá pravda,“ rychtář dí, „to se snadno vysvětlí. „TruhlářTruhlář, jenž nám posluhuje v smrti, „známznám jest jako bratr z mokré čtvrti. „TenTen den přebral víc než jindy „prožlukléprožluklé té bílé bryndy, „jakýjaký div, že když byl Vondru v rakev kladl, „připři tom chrčel, ano, dvakrát na zem padl, „aa když rakev zabedňoval, „prudceprudce sebou pohyboval; „činilčinil tak jen v opilosti. „ZZ toho vidět zřejmě dosti, „žeže jsem četníkovi pravdu děl, „kdyžkdyž jsem událost tu vyprávěl.“ Na to soudem pře jest zastavena, tato sentence však vynešena: 18 „Stranu smrti Vondry z Beranic trestného se neshledalo nic, pročež, jak nám zákon přikazuje, toto šetření se zastavuje.“ Vidělo se ale soudu, oba, rychtáře i BouduBoudu, k zaplacení útrat odsouditi, náklad ten však na ně rozděliti, aby – ani méně ani víc – zaplatil z nich každý polovic. Rychtář proto musí klopit, že si s četníkem jal špásy tropit, četník však – ač žalovati umí – proto jen, že špásu nerozumí. 19