Čech v nebi.

Čech v nebi.
Poživ piva plzeňkséhoplzeňského, divný jsem měl jednou sen, zdálo se mi, že jsem v nebi za vrátného vyvolen. Úřad ten byl těžký dosti, neboť lidé druhů všech do nebeské brány vejít, měli velmi na pospěch. Jak jen vešel, tu již každý poučeným býti chtěl, na koho by v nebes říši se as obrátiti měl. Hopkem přikvapí tu čile ošumělý panáček, avšak pyšně hlavou kroutí, jako první světa rek. „Mon ami“ tak hned se táže, „kde tu salon nebeský, „vv němž by důstojně moh bydlet „slavnýslavný frisér francouzský?“ 20 Angličan tu přivalí se, zývne, zkroutí tučnou tvář, pak se táže: „Goddam, kde tu „telegrafnítelegrafní kancelář? „ZapomnělZapomněl jsem paní říci, „žeže mám na kvap umírat; „byby neměla starost o mne, „chcichci jí telegrafovat.“ Vídeňák se poohlíží, kde je hec neb štvanice, Rus se starostlivě táže, je-li v nebi sanice. Prušák křičí: „Zdaž pak najdu „vv národech tu rozkol as, „abychabych přece pro svou kapsu „mohlmohl anektovat zas?“ Bavor po pivě se táže, Turek hledá sídlo žen, Maďar víno chce a rvačky, Polák sám chce bydlet jen. A tak každý s jinou vchází; naposledy vejde Čech. Ten se u vchodu hned táže: „Prosímich, kde pak je tady kontribučenský úřad?“ (Dle něm.)
21