PRAHA V LILIÍCH
Jdou Prahy ulicemi ve průvodu
záhony lilií,
jdou v plesu ku Božímu hodu
s Ježíšem, Marií.
Prapory běloskvoucí výše vlají
a v předu zlatý kříž,
to nebesa se divem otvírají,
schodiště nevidíš?!
Jak vytesáno valné z oblaků je,
s kobercem pomněnek,
proud nekonečný po něm sestupuje
jak příval vod i řek.
48
Jdou drobné družičky, hle, tady v předu,
to masky andělů,
však poznáváš je tklivém ve pohledu
a po jich úbělu.
Na hlavičkách jim vínky za koruny
a v dlaních lilie,
a na fáborech vlajících déšť slunný
jak když se rozlije.
Za nimi v bílých řízách řady panen,
jdou jak v extasi,
jim se rtů tryská sladkých písní pramen,
jenž srdcem prochází.
Nevěsty Kristovy, jež mu se snoubí
svou cudnou prostotou
a nad něj neznají tu jiné chlouby
a služkami se zvou.
A ženy jdou a matky, v zraku něhu
a v rukách růžence,
ty na Marii myslí na oblaku
a v loktech Zrozence.
49
I na své poklady, jež zanechaly,
ach, doma v kolébkách,
by andělé tam strážní u nich stáli
a hlídali je v snách.
Stan bílý zjevuje se, zlatem tkaný,
a pod ním kráčí kněz,
v třesoucích dlaních monstranc, na vše strany,
zkad žehná Velekněz:
Velekněz, bílá Hostie, jež září
nad slunce na nebi,
čtyřikrát spočívaje na oltáři,
pln božské veleby.
Jih, Sever, Východ, Západ, vše to
pod širou klenbou hvězd
přehlíží Vladař světa v chvíli této
v milosti božských gest.
Sbor mužů neshledný se za ním řadí
jak falanx válečná,
jak tábor širý stanu na pozadí,
střen do nekonečna.
50
Na fanfar hlas teď vítězný a zvučný,
jak králův na povel,
umlká hymnů zbožných ohlas hlučný
a v dálkách jak by mřel.
Král eucharistický v zlatohlavu
monstrance výš se vznes’
a svému bezčetnému žehná davu,
jenž před ním ve prach kles’.
Jen zvonů plesy jako Božích duchů
zpěv s nebes oblastí
hřmí nad Prahou, jež v extatickém vzruchu
v něm splývá ve slasti.
„Blažená Praho, skloň se na kolena,
to svatá chvíle je,
Bůh žehná tobě, ať je naplněna
tvých snů tvá naděje.
Mír sobě měj i národu a zemi,
blažená Matka jak,
Slovanstva obklopena haluzemi,
se vznášej do oblak!“ – –
51
Dnes Praha mystickou se krásou vznímá,
jak když se rozvíjí,
je všecka panenská a na skráni má
korunu z lilií!
52