NA DLAŽBĚ DVORA.

Karel Babánek

NA DLAŽBĚ DVORA.
V klid mrtvý stopený je prázdný dvůr. Po dvoře v hasnoucích je na zdi paprscích klid všední rozlitý. Vzkřik náhle z přízemí vzduch projel – temný zvuk v klid dvora zalehl – jak v dlažbu těla pád – tak smutně příšerný. Tam leží – zbarveno je krví dláždění, a nad ní zlekaných tu stojí lidí pár s úzkostí ve tvářích. V klid mrtvý stopený je prázdný dvůr, v klid hrobu po pohřbu, když zhltil oběť svou a všickni odešli. Zřím dolů – lačný netvor jak dvůr vlhký zeje. – Mým očím mrtvola té ženy zjevuje se na dlažbě krvavé. 9