DEŠŤ.

Karel Babánek

DEŠŤ.
Dešť drobný tiše v kapkách zhuštěných s oblohy padá šedé, na listech šelestí od prachu špinavých ve trávě, květech, jež pod ním k mokré zemi kloní se, jak plní je, v ně bije, pod listím, v trávě v kapkách splývá chvíli, jež se chvějí drobné. A tiše padá dešť. Po střeše altánu, po krajích stéká, a v kapkách velkých odměřeně bije v písek vlhkem rudý. Skrz okna altánu, jež plna pavučin listovím hledí, zřím v cesty zahrady, jak červené by v zeleni trav čerstvé, kde místy v kalužích již voda stojí, v níž se lístky schvěly. A tiše padá déšť. Ve větvoví vlét pták a rovná peří. Na střeše altánu, jak vítr táh, zaskřípla korouhvička, a zahradou to zašumělo silně, s keřů, stromů náhle, jak kapky deště prudce k zemi střás... dál šelestí dešť v listí... 20