SEN
Spím, a sním neklidný sen
o lásce, boji a hoři,
o bájném ostrovu, jenž ponořen
do vln, jež smaragdy hoří,
trpím a zápasím, hle, ve snu pláči,
a někdy, ach někdy jen,
též šťastna jsem.
Jak tíží sen!
Vždyť vím, že spím.
Z hlubokých spánku vod dobývám se ven
na neklidném těla loži.
Tu duch můj, zpola probuzen,
jak dítě matčinu dlaň ucítí ruku Boží.
Jak svítí slunce v prostorách mimo svět!
44
Můj spánek je loď, jež plyne v den.
Tvou ruku držím a vím, že Jsi.
45