SNÍH

Věra Vášová

SNÍH
Tichounce, tiše padá sníh, uléhá v bílých závějích. Vlá bledé světlo do zahrad – je čas jít spat, je čas jít spat. Jako když matka uspává, na oči padá únava. Ó blažený a velký klid v to náručí se položit! Tichounce, tiše padá sníh na srdce v měkkých závějích. Sněží to věčnost, nebo čas? Ó nemuset se vrátit zas! Lilie krajů světelných! Kdy vzkvetete z tmy očí mých? 51