SLOKY PESSIMISTICKÉ.

Věra Vášová

SLOKY PESSIMISTICKÉ.
I.
(Démonu ze staré knihy s obrázky.)
Viď, Hackenschmide? zlo se vrací; je předem marný zápas náš. Jsou vytrvalí černí ptáci, jich mračná křídla uhlídáš, jak hubená žeň dobra vzejde. Je předem marný zápas náš. I dobro někdy navrátí se. Ten návrat není trvalý. Černými křídly nebe tmí se, dřív nežli klasy dozrály, a marná naděj v duši zmírá, že návrat ten je trvalý. Po letech boje co nám zbývá? Lze soucit mít a lze se smát, cynicky smát se, jak to bývá, a při tom všeho litovat. Ni Satanu víc není dáno,dáno než moci trpět a se smát. 21 O skálu opřen Démon tmavý, zrak upiat v dálku nad obzor; je únava v mdlém sklonu hlavy a v ostrých rysech starý vzdor. I on snad nad svou sudbou dumá, zrak upiat v dálku nad obzor? II.
Tak mnohá kniha ve svém prvním díle náš poutá zájem, budí nadšení, a v druhém přemáhá nás dlouhá chvíle a nudí děj i reci vznešení. Díl první jal nás jako jitro svěží, my bez únavy došli k poledni, však odpoledne plížíme se stěží zdlouhavou cestou k stránce poslední, a myslíme si, proč si spisovatel ten druhý raděj neodpustil díl, proč nenašel se nikdo v kruhu přátel, by nezištně mu k tomu poradil. I Život-autor tuto chybu mívá; vzrůst, vývoj, krásu v první stránky vlil, a pro část druhou filosofie mu zbývá. Zapomněl skončit, dávno minuv cíl. 22

Básně v knize Básně: