ZÁHADA ŽIVOTA

Josef Šimánek

ZÁHADA ŽIVOTA
Nad hrobem vidin dávno mrtvých lkáti a toužit po věcech, jež píchají, od božstva, jehož není, milost ždáti, chtít skutečnost a jsoucno od bájí. Milovat vášnivě, kde není lásky, opěvat život v stínu mohyly, ctít upřímnost – a nestrhnouti masky, jíž tváře své jsme moudře zakryli! 12 V tmách vítat světlo, které nepřichází, do bahna klesat s heslem „Výš a výš!“výš!“, s bujností smát se v smutku beze hrází, naslouchat chorálům, jichž neslyšíš! – – To život! Němý hrůzou ztrneš celý, když na mžik objeví se záhada skulinou dveří, jež se otevřely, a slunce v krvi do vod zapadá!