Amethyst.
Je tajuplný kámen amethyst.
V něm voní květ, jenž zapomnění sluje,
v něm něhu mrtvé lásky možno číst,
jak v oceánu fialovém pluje.
Hřích tajný zříš v něm dřímat ve spánku,
jenž hotov je co chvíli skočit na tě,
z něj mrazí chlad podzimních červánků,červánků
jak zmrzlá krev na sametovém šatě.
V něm hoří přepych skvostných požárů,
nad nimiž nebe barbarské se klene,
on připomíná pyšnou tiáru
a varhan zvuk a víno otrávené.
Mu protiví se píseň rozměklá.
Jak hrdý caesar kráčí do pekla
rituál velikých a krutých číst.
Je tajuplný kámen amethyst.
[16]