Modlitba.
Ty vznešená a krásná Matko Boží,
jež paprsek Svůj házíš k mému loži
na cestu hmotou, když mne jitro zdraví,
tisíci pokušení vjezd svůj slaví:
Ty, Jejíž svatý zrak mě doprovází
alejí bolestí a v duši hází
svým pohledem květ bílé lilie, –
Tě vzývám, svatá Panno Marie!
Veď dále mne tou děsnou pouští hříchu
v Moudrosti chrám, kde božství Tvé plá v tichu,
kde andělů druž ve hvězdách dlí snivá,
kaditelnicí slunce dolů kývá!
Veď k ctnosti mne a veď mne k Bohu mému,
mne přibliž cíli světle touženému,
Ty, Jíž svět malý tak, cit velký je,
slz Lásky Světitelko, Marie!
[17]