O PRVNÍM POLIBKU.

Maryša Šárecká

O PRVNÍM POLIBKU. (Písnička.)
Zakletá byla princezna: spala a pořád jen spala, ale i v spánku – líbezná – divně se usmívala. Jakoby po něčem dychtila, taký byl úsměv její, a její ústka unyláunylá, zdá se, že něco chtějí. Přišel princ smělý z ciziny překonat kouzla stará: políbil rtíků rubíny, zazpíval píseň jara. Mramor se tváře oživil, oči se otevřely: a tak se jasně zjevil cíl života jejího celý. Pohádek ve světe není již, něco však přec se v tom skrývá, že prvním polibkem ucítíš, k novému žití že’s živa! 36 Polibek život zvěstuje, jím kouzlo staré padá... A to tě vzněcuje, vzněcuje, že se dáš budit tak ráda! 37