POKOJNÉ SVĚTLO

Beneš Grünwald

POKOJNÉ SVĚTLO
Pokojné světlo v okně, pokojný dům, kdo vchází, kráčí vstříc srdci a rtům. Kdo dobrý, už před prahem tuší, že vítán je v závětří tichém šetrné účasti blaživým smíchem, jenž za duši podává duši. Pokojné světlo – majáček na modré zátoce, na pohled skoro nic, a jaký to div! Co dálek je nutno mít za sebou dřív, jak vichry je třeba být ošlehán divoce, než srozumíš slůvku: tady mě máš! a dechu, jímž dech se zajikne náš! Taková světla posavad planou, leč sama, tak sama a vždycky tak stranou, k nim přichází člověk pěšinou nešlapanou; když dojde, už by se nevracel víc, jen zůstat chce, už si nepřeje nic, je hotov s dalekým přáním, jen to chce, aby ty cesty, jež ho sem přivedly, modrem dálek co nejrychlej’ vybledly a aby honem zarostly za ním. 62
Básně v knize Prozářené bouře:
  1. MED
  2. PROLÍNÁNÍ
  3. STOPY
  4. SYLLOGISMY A VIDMA
  5. PUZZUOLSKÁ SOLFATARA
  6. PSYCHÉ
  7. CHCEŠ CENIT SNY?
  8. VLAŠTOVKA
  9. LIDSKÁ VÍRA
  10. JABLOŇ
  11. DEMAGOG
  12. BŘÍZY
  13. UHLÍŘI
  14. ZAPOMENUTÁ
  15. LOĎ V JEZEŘE
  16. MOŘE V BOUŘI
  17. IDYLLA OD JEZERA NEMI
  18. SVĚTLO V MÉM OKNĚ
  19. SIESTA
  20. KAPRADÍ
  21. HLUK MĚST
  22. PARALLELA
  23. O CIZÍM JÁSOTU
  24. VZPOMÍNKOU NA CETYNI
  25. VZPOMEŇTE!
  26. TO NADĚJE NAŠE
  27. ZAČAROVANÝ KRUH
  28. K DOBRU
  29. IRONIE
  30. TRPKÉ SLOKY
  31. BLÁTO
  32. PŘEDTUCHY
  33. KVĚT V KAMENÍ
  34. BEZDĚTNÍ
  35. NAŠE VÍTĚZSTVÍ
  36. POKOJNÉ SVĚTLO
  37. ZPĚV VÁNOČNÍ