MRTVÁ LÁSKA...

Jaroslav Havlíček

MRTVÁ LÁSKA...
Mým srdcem chudým vanou vzdechy svic, a ze všech koutů smutek na mne hledí – a duší táhnou volně vzpomínky jak dávných mrtvých přízrakové bledí. A na bělostném lůžku spočívá, tak útlá, něžná, jak květ bílých růží, má snivá láska, jež mi zemřela a k stínům vzpomínek se bledých druží. Já okno v srdci tiše otevru, jak činíme, když kdos nám umřel milýmilý, a stíny citů v srdci vyvolám, by svíce v hlavách mrtvé rozsvítily. V své struny sáhnu rukou rozchvělou, by umíráčkem smutným tiše lkalylkaly, a víly z hlubin duše vylákám, by nad mou mrtvou láskou naříkaly. Pak v bolu tichém k mrtvé usednu a ptákům budu vyprávět svou zkazku o zašlém štěstí... S nimi vzpomínat si budu stále na svou mrtvou lásku. 5
Básně v knize Písně:
  1. MRTVÁ LÁSKA...
  2. MÉ SRDCE JEST JAKO PUSTÝ HRAD...
  3. VYKVETLO ŠTĚSTÍ...
  4. ŠERO SE SKLÁNÍ NAD SNÍCÍM KRAJEM...
  5. ZA ŠTĚSTÍM...
  6. LABUTĚ...
  7. JARNÍ...
  8. NÁLADA...
  9. TISÍCŮ NEŠŤASTNÝCH...
  10. JDU KRAJEM...
  11. OKOVY.
  12. VOLNOST – ROVNOST – BRATRSTVÍ!
  13. DĚLNICKÁ.
  14. V TOVÁRNĚ.
  15. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  16. JAK LITÁ SAŇ...
  17. UKOLÉBAVKA.
  18. V SOBOTU.
  19. ROZPJATA KŘÍDLA...