ŠERO SE SKLÁNÍ NAD SNÍCÍM KRAJEM...

Jaroslav Havlíček

ŠERO SE SKLÁNÍ NAD SNÍCÍM KRAJEM...
Šero se sklání nad snícím krajem... Krajkové mlhy, bělavé páry nad zemí chladnou v podzimním spánku v tajemných stínů se srážejí tvary. Vzduchem se vznáší vlhkota slzí, prolitých smutnou přírodou kdysi nad zašlým létem – – A žal ten v mlhách na holé větve zachycen visí. A já jdu cestou zavátou listím se smutkem v srdci, s touhami v hrudi pomalu, zvolna zvykaje smutku, který mou duši dusí a trudí... 8