Zmužilost.

Fanča Knauerova

Zmužilost.
Každý ve svém povolání musí svůj boj podstoupit; však, když naděje a tvoje touhy v nic se proměnípromění, ani tenkrát nesmíš zmužilosti povolit. Když pak toužíš bojům jíti vstříc, nevíš ale, zdali dobrý konec docílíš, ani tenkrát nesmíš couvnout víc, ale trpělivě očekávat – jak vše uzříš. Začátek udržuj vždy skromný, nežádej vše, co tvé srdce si přeje, zkušenostmi docílíš užitek zjevný, s trpělivou činností i spokojenost ti vzejde. 19 Člověk, když necítí zmužilost v sobě, raděj se nedávej do těžkých bojů, jinak ostává zlé utrpení tobě a připomíná ti suše zklamanou dobu. Přej sobě raděj těžší začátek, různá přání tvá ať na čas zmizí, pak v takém úmyslu neshledáš zmatek, jen dobrá mysl u všeho vítězí. Zlý začátek snad dobrý přivede konec, ten však mnohdy trvá i delší čas a možná, že v brzku zříš, že celá tvá věc v zmužilosti shledla radost zas. Na výsměchy lidu nikdy nedbej, neb lidu smích v ničem nepomůže, sváry a pomluvy krátce odžeň, jen takové jednání ti ku klidu pomůže.