Maceška.

Fanča Knauerova

Maceška.
Vzpomeň si na mne, praví tobě srdce mé, štěstí své hledej pouze u mne, pak neucítíš bolest v duši své! Proč tedy vyhýbáš v oči moje zhlédnout, či míníš snad opustit moji duši a chceš-li na mne povždy zapomenout, pak musím želeti lásky naší. Láska tvá tedy jest pouhý jen klam a zlá nevěrnost vnikla v tvoji hruď, své srdce odpíráš mi, jež dal jsi mi sám – přec ale ti přeji: „Šťasten buď!“ Bez věrnosti láska – jest pouhý bol, nevěrnost ta zastíní slunce svit, s upřímností – máš-li ji, srdce jiné si zvol, já pak beznadějné sny musím zapudit. 16 Klamná obětavost, toť pouhý jen stín a k cíli nedospěje touha tvá, ale sliby své nadějné činem vždy splň i tenkrát, když zlý osud s tebou zahrává. Mladost tvá snaží se často tě obelstít, však tu lesť odstraň co nejdříve z cesty, uchraň se zlého činu se dopustitdopustit, i když ti chvíle to nejhorší věstí. Uvidíš macešky rozličné barvy, jejich krása však nízko jen sedí; ty však si pomysli: krásny jsou barvy, na které často mnoho se nehledí.