Ve stínu.

Rudolf Richard Hofmeister

Ve stínu.
Nad námi se skláněla lípa boluplná, dole šumíc valila pěnivá se vlna. Na kříži tu prastarém Bůh pní zrezavělý, hrudi jeho otvorem slunce metá střely. Věčný stín tu tiše spí jako v tajném chrámě, všecko chví se pohybem tajemného rámě. Divně nám tu u srdce a má duše cítícítí, jakoby ji chvátil duch ztraceného žití... 53