DNES CHTĚL BYCH LÍBAT...

Josef Rosenzweig-Moir

DNES CHTĚL BYCH LÍBAT...
Dnes chtěl bych líbat jedny žhavé rety a v jedněch očí hledět hlubinu. To proto jen, že život můj je kletý, a že už brzy bídně zahynu. Má touha je už hrozně rozžhavena a možno je se o ni spáliti. Je vlastně jejím ztělesněním žena, a její podnět: smutek ze žití. Takový smutek, který nezná hrází, jenž rozlije se z dálek do dálí, paprsky teskné po hladině hází, radosti ničí, jež tu zůstaly. A nebe je tak šedě popelavé, v mé duši zánik zpívá písničky. Dnes chtěl bych líbat jedny rety žhavé a cítit věčnost, člověk maličký... 15