EPILOG.
Noc chladná jest a zamyšlená,
s radostí smutek zápasí.
Tu tam se mihne bludná žena.
Života bída stýská si.
Zkalené nebe níž se sklání,
oblaka těžká rozdrtí.
A hlavou zmítá rozjímání
o životě a o smrti.
Ulicí vlní se a zmírá
smích lehoučký a rozmarný.
Do zadumané noci zírá
bělavé okno kavárny.
Tam rodí se a otvírají
bolesti těžké, problémy.
Tam živoří a umírají
vyhublí hoši z bohémy.
Vnikají v tělo bídy ostny.
Zrak marně upřen do dáli.
37
A zatím měšťák bezstarostný
v svůj blahobyt se zahalí.
Jsou vyhaslé už města oči,
leč neúnavný jeho klín.
Ulička uzoučká se točí
do podezřelých klikatin.
Jak příboj mořský vře a kypí
života vlna jásavá.
V šantánech bují smích a vtipy,
smutné se srdce uspává.
Leč jinde šírý život pění,
neobsáhlý a bez masky.
Tam docházejí rozřešení
odvěké trudné otázky.
Tajemná probouzí se síla,
jež v země žilách kolotá.
Svatého slunce zář se vlila
v radostné jitro života.
Podivné touhy klíčí ve mně,
hoří mých mladých dvacet let.
A plodná otvírá se země,
zpívá a kvete boží svět.
38
OBSAH:
PŘECHODNÍ GENERACE. PODZIMNÍ VEČER. OSOBNÍ. PÍSEŇ LÁSKY. NA MOTIV Z HEINEA. FRAGMENT Z BIBLICKÉ DĚJEPRAVY. KLID JARNÍHO VEČERA. VEČER. NOC. PŘÍZRAK. TICHÁ NOC. TEN JEDEN VEČER.VEČER... NEUSTUPOV. MORAVA. VEČER V ÚNORU. LETNÍ NOC. KDYŽ PÍSEŇ MÍRU ZAZNÍ.ZAZNÍ... EPILOG.
[40]
TYŽ AUTOR VYDAL:
KDYŽ ZPÍVÁ MLÁDÍ. VERŠE (1903-1906). LZE DOSUD KOUPITI V ADMINISTRACI „PRÁCE“ (ŽIŽKOV 1106) ZA 50 H, POŠTOU 60 H, TÉŽ U AUTORA V NEUSTUPOVĚ U VOTIC, PŘÍPADNĚ SPOSTŘEDKUJE TYTO „KNIHOVNA MLADÝCH AUTORŮ“, PRAHA III.240.
E: jf; 2007
[41]