VRABCI.

František Soldan

VRABCI.
Na ulici pod lipami vrabců několik se bije ušmouraných – saze samy –. Jdou tu páni, jdou tu dámy –. Komu se to lépe žije? V křiku, sváru, v šumu, v bití s družkami a kamarády na slunci, jež jim se třpytí, chtějí štěstí zachytiti, dokud je ten život mladý. Po střechách se spolu honí, do žlabů se k sobě kryjí, v akátech, jichž květy voní, koketně se k sobě kloní, v dnešním štěstí sytě žijí – –. Co jim včera? – Co jim Ioni? 12