KROTITEL LVŮ.
Šel do klece a směle holí
se rozháněl a lvy bil s křikem
a za ohon je tahal holý
tak klidně; – bylo mu to zvykem.
A nutil je, by přes obruče
a přes hůl jeho přeskočili,
a každý poslech – třeba bruče –
jak proto jen, by všichni žili.
Já nemoh říci tehdy ani,
co více překvapení činí,
zda krotitel, jenž spát jim brání,
či lvi, že jsou tak psovsky líní – – –
A že již tak se zapomněli,
že za klec dali poušť a stráně
a za kus masa zdomácněli...
Eh, dobře, věru dobře na ně!
27