NA TUBĚ VICHRU

Hermor Lilia

NA TUBĚ VICHRU
Věž je hlásnou tubou vichru, jenž po točitých schodech uhání na plošinu; celá halasí prázdným hukem. Klobouk držený vzdoruje útočení bezmezného obzoru, po němž bloudí jas a pět dešťů. Roviny v stříbru, na prahorách mlžno. Blízko jsou divé vlny země, smolně hvozdem naježené. Pod mou rukou třepe se zimomřivě chochol sosen. Bílá hračka městyse opět zjevila se v dohledu jako před tolika léty. – Omítka cimbuří je klidná v dutí, bíle mrtvá jako divný život. Vpíjím šíro; povždy ve mně buď jeho osamělý, slunnodeštný den. Půjdu vrátit klíč malé dívce v poustce na hřbetech. 9
Básně v knize Večery:
  1. CHODEC
  2. HORSKÝ VÍTR
  3. STARÁ ŠTĚPNICE
  4. NA TUBĚ VICHRU
  5. OBRAZ
  6. VES
  7. JDA MALÝM MĚSTEM
  8. STATEK
  9. PUSTÁ HODINA
  10. DEN NAROZENIN
  11. HÁDANKA
  12. VĚČNĚ VZPOMÍNATI
  13. NEVER MORE
  14. ČEKÁNÍ
  15. HŘBITŮVEK LESNÍ
  16. JARO
  17. ZÁHON
  18. AZURNÉ FLUIDUM
  19. URANSKÝ DEN
  20. DIV
  21. PŘELUD SVĚTA
  22. TICHNE TEP
  23. NOC PROSTŘED LÉTA
  24. HNÍZDO
  25. LES ÚNOROVÝ
  26. VIGILIE
  27. AVE
  28. VYSOKÁ CHVÍLE
  29. ELEGIE
  30. KLÁŠTER
  31. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ
  32. ZÁKOUTÍ MILENCŮ
  33. NA HOŘE TESKNĚ ZADUMANÉ