AVE

Hermor Lilia

AVE
Studená zář sluneční, od západu větrem přiváta, zamřelým karmazínem tence lpí na zdivu, křoví, osvětlených lících. Za nehybnou vlnou hlavy kamenné stále táhnou měkké, roztavené okry. Zde nad lítostnou hlínou hřbitovní, ve vzduchu, jenž v hloubi své je raněn, bol každý jihne, přejemněn v němou vláhu zraků roztává. Zvonek jektá, k dáli splývá den, v holých větvích pták se trudí dlouze, jak vejíti by nechtěl v blízké jaro. Nesmírné hoře pozemského žití zas v nitru zvedá se a tiše úpí jak zadušený hlas zpod kamenů: Srdce, ty srdce, proč jsi živoucí? 38
Básně v knize Večery:
  1. CHODEC
  2. HORSKÝ VÍTR
  3. STARÁ ŠTĚPNICE
  4. NA TUBĚ VICHRU
  5. OBRAZ
  6. VES
  7. JDA MALÝM MĚSTEM
  8. STATEK
  9. PUSTÁ HODINA
  10. DEN NAROZENIN
  11. HÁDANKA
  12. VĚČNĚ VZPOMÍNATI
  13. NEVER MORE
  14. ČEKÁNÍ
  15. HŘBITŮVEK LESNÍ
  16. JARO
  17. ZÁHON
  18. AZURNÉ FLUIDUM
  19. URANSKÝ DEN
  20. DIV
  21. PŘELUD SVĚTA
  22. TICHNE TEP
  23. NOC PROSTŘED LÉTA
  24. HNÍZDO
  25. LES ÚNOROVÝ
  26. VIGILIE
  27. AVE
  28. VYSOKÁ CHVÍLE
  29. ELEGIE
  30. KLÁŠTER
  31. HŮL ŠIKMO OPŘENÁ
  32. ZÁKOUTÍ MILENCŮ
  33. NA HOŘE TESKNĚ ZADUMANÉ