PÍSEŇ.

František Dohnal

PÍSEŇ.
Ve stromech deštík šelestí tak tichounce, tak tiše, jak by chtěl uspat bolesti na zašlých štěstí mých líše. Ve stromech deštík šelestí a v srdce smutek padá: tiší se, tiší bolesti – srdce však štěstí si žádá. Ve stromech deštík šelestí tak tichounce, tak z ticha: chceš ještě sníti o štěstí, mrtva když štěstí je lícha? 20
Básně v knize Zklamané touhy:
  1. JAK TA LABUŤ BÍLÁ...
  2. PÍSEŇ.
  3. VZPOMÍNKA.
  4. BYLO JARO?
  5. ZAPOMENUTÝ KLAVÍR.
  6. ŠEDÉ RÁNO.
  7. CESTOU.
  8. PÍSEŇ BEZNADĚJE.
  9. POSLEDNÍ VZLYK.
  10. SMUTEK MARNÝCH SNŮ.
  11. PÍSEŇ.
  12. LEKNÍNY.
  13. A STÁLE SRDCI ŘÍKÁM...
  14. JARNÍ BALLADA.
  15. LETNÍ VEČER.
  16. PODZIMNÍ MLHY.
  17. ZIMNÍ MOTIV.
  18. PŘEDTUCHA.
  19. A PŘECE VÍM...
  20. MÁKY.
  21. OBLAKA.
  22. SVÉ SMUTKY VĚTRŮM DÁM...
  23. ZVONY MĚSTA IS.
  24. JESUS, PASTOR BONUS.
  25. STELLA MARIS.
  26. V BOJŮ HOŘKÝCH CHVÍLÍCH.
  27. DVA HLASY.
  28. NA POPLACH.
  29. POUTNÍK.
  30. PO TICHÉ HLADINĚ...
  31. V PŘÍSTAVĚ.
  32. LILIJE.
  33. LIDSKÁ MASKERADA.
  34. PÍSEŇ MEFISTOVA.
  35. BEZ NADPISU.
  36. HOŘÍ OKNA PALÁCE...
  37. ČERNÉ MRAKY...
  38. KOMETA.
  39. KRKAVCI.
  40. TŘI JEZDCI.
  41. POSLEDNÍ VZKAZ.
  42. VŠEDNÍ MOTIV.
  43. MARNÁ TOUHA.
  44. PÍSEŇ.
  45. VÁNOCE 1916.
  46. VÍTĚZI.