KRKAVCI.

KRKAVCI.
Prostřed knížat králi k poctě král dnes dává velký ples. – Krkavců dvé nad palácem v temnu skryto kráká kdes. Králi král se dvorně kloní a druh druhu chválí říš. – Příšerněji stále kráká krkavců dvé v noční tiš. „Věčný mír buď mezi námi, aby říše kvetly dál“.dál.“ – „Hoj, to bude zítra mrtvol!“ krkavec se starší smál. „Jakže? Vždyť mír slíbili si!“ druhý jemu namítal. „Hahaha! Mír?! Počkej chvíli!“ z plných plic se zachechtal... Králi král se zatím kloní a druh druhu chválí říš, v nepočetných ve zdravicích za číší se prázdní číš. Hlučnější a veselejší hodovníci víc a víc, ohnivěji zraky planou, rudým vínem rudne líc. Náhle ticho... Ostré hlasy... Kvapné kroky po schodech... Cizí hosté v kočár sedli... Chmurné tváře! Divý spěch! Co se stalo? Král cos příkře v nestřežené chvíli děl. Cizí vládce uražený s hněvem domů odejel. 73 „Hahaha! Nuž budou hody? Dobře, viď, jsem předvídal! Stár jsemjsem, brachu, a dost už jsem takých plesů uhlídal... Zakrákali, odletěli, každý v jinou stranu spěl, ale ještě dlouho nocí příšerný jich chechtot zněl... 74