Emil Pollert.

Josef Lukavský

Emil Pollert.
Pohlédnout stačí do jasného oka a člověk pozná: ten jde do hluboka, ten na zdařbůh se asi nenarodil a s rozvahou svou hřivnu světu hodil. Opěvat Jehovu chce moje sloka, jak judská tanečnice útloboká, když pomyslí, že onen, kdo bas splodilsplodil, hůř než tenoří otec nepochodil. Vždy, patře na něj, myslím na Kecala (na Smetanova, aby nebyl omyl), v němž velkou chytrost kryje schrána malá. On tradici o štěstí pěvců zlomil: ne výška tonů, ale hloubka platí, kdo v ženském světě chtějí vyhrávati. [57]
Básně v knize Karikatury umělců:
  1. Otta Boleška.
  2. Jaroslav Čihák.
  3. Karel Hašler.
  4. Jaroslav Hurt.
  5. František Havel.
  6. Karel Burian.
  7. Emma Destinnová.
  8. Karel Kovařovic.
  9. Václav Kliment.
  10. Otakar Mařák.
  11. Robert Polák.
  12. Gustav Schmoranz.
  13. Václav Štech.
  14. Jan Vávra.
  15. Eduard Vojan.
  16. Karel Weiss.
  17. Karel Želenský.
  18. Mirko Štork.
  19. Alois Sedláček.
  20. Karel Štapfer.
  21. Josef Lukavský.
  22. Jan Kubelík.
  23. Adolf Krösing.
  24. Alois Charvát.
  25. František Ondříček.
  26. Bohumil Kovář.
  27. Emil Pollert.
  28. Josef Strouhal.
  29. František Picka.
  30. Richard Menšík.