UKOLÉBAVKA.

Josef Lukavský

UKOLÉBAVKA.
Hajej, hajej v bílém loži, nech si o mně zdát, sny tvé ať tvé touhy zmnoží aspoň tisíckrát, tisíckrát a ještě jednou tvoří řadu nepřehlednounepřehlednou, a tak musíš nepřehledně potom milovat. Hajej, hajej, moje milámilá, než zasvítí den, jemuž řekneš, že jsi snila nejkrásnější sen, nejkrásnější sen o ráji, v němž andělé vyhrávají mezi květy té, jež ze všech vítěznou je jen. Hajej, hajej, má panenko, v bílých peřinkách, já se skryji za okénko v letní noci tmách 54 a bude-li otevřeno, jak zašeptáš moje jméno, přijdu k tobě květ utrhnout tiše, po špičkách... 55