DO HOUFU!

DO HOUFU!
Do houfu, bratři – do houfu, sestry! Zástup to bude valný a pestrý: od Aše k Jasině, od Tater k Šumavě rámě tu k rameni, hlava tu na hlavě. Od hor i z padolí, z města i z chalupy, od kladiv, od pluhu do houfu, do kupy! Šrák tu chodský, tam halena z Tater, z nízké ten chaty, ten z vysokých pater, vodu ten čerpá z Bečvy, ten z Metuje – zda to vše dělí nás? Jenom když spojuje jediná vůle ty rozličné zástupy pro cíl všem nejdražší do houfu, do kupy! Barev že u nás jak v oblouku duhy, jeden žeť zelený, rudý zas druhý? V bílou zář spojí se, slunce se zaskvěje, jedné když lásky jsme, víry a naděje. Jen kdo chce stranou být, stínem se potupí – ostatní ve slunci do houfu, do kupy! Láskou nám volnost, lid v poutech že nevězí, vírou nám pevnou jest, pravda že vítězí, nadějí naší, že nic nás již nezlomí, jsme-li té lásky a víry si vědomi. Nebudem tříštit se na kraje, na župy – jedné jsme lásky, tož do houfu, do kupy! 10.IV.1938.
12