DVA HROBNÍCI

Petr Bezruč

DVA HROBNÍCI
Z Bašky zajdi do Těšína a z Těšína pod Lipinku. Snad se cosi udá vidět, co jsem často vídal, synku. Já chudobný goral z Beskyd chodil v parnu, v zimní slotě. Viděl jsem dva velké pány za hrobníky při robotě. Plni zlata, biče v botech, na otroky v ruce jarmo, jed a slinu na nás na rtech: nejste many Gera darmo! Jak se ničí koukol rudý, co v obilí zlatém bují, koho pořád bijí rýčem, koho pořád zahrabují? Nechce zhasnout – a přec měl by, když se trápí páni tací při robotě s bídným chlopem. Kdo vás najal na tu práci? 43 Žil bych bohat jako Midas, bez starosti jako negr, jenom umět národ šlapat, jen mít jmeno? Chodil bych jak krásné jitro, jako kos bych sobě hvízdal, jenom držet nás za hrdlo a mít jmeno? Těžká mluva našich dědů! Neumí dva rýmy říci. Snad je najde porobená haluz tam za Ostravicí? 44