Zpíval jsem, kritika chválila,
jak moje písničky vzruší:
ni, to jen vzpomínky – bludičky
tesklivou mihly se duší.
[7]
Říkali, jaká je svéráznost,
jaká je mohutnost ve mně:
ni, ni, já jsem jenom ze Slezské,
z ubité, z uštvané země.
Přečtly se verše mé před Prahou,
v potlesku duše si výskly:
za co? Že žila ta Maryčka,
ve Frydku hrdlo nám stiskli?
[8]
Kdyby tak jednou pod Beskydem
pochodeň k Těšínu vzplála,
řadám, kde šel bych jak prostý muž,
píseň má do kroku hrála,
kdybys ty, deptaný národe,
uspaný, spoutaný obře,
kdybys tak písni mé rozuměl,
řekl bych: zpíval jsem dobře.
[10]
p. f. 1938
Na sklonku památného roku 1937 sedmdesátých narozenin Petra Bezruče vydal s jeho svolením Josef Hrachovina jako svůj desátý soukromý tisk. Dvěma kresbami vyzdobil akad. malíř Karel Minář. Písmem Claude Garamond na holandu Pannekoek vytiskla Legiografie v Praze XIII v typografické úpravě vydavatele. Bylo vydáno 70 neprodejných výtisků.
E: mk; 2007
[12]