NAD MALOU ZEMÍ.

R. Bojko

NAD MALOU ZEMÍ.
Oproti světům dalekým, nevyzpytatelným, tajemným, nesčitatelným – jež každého večera tiše se zvednou, jak vítězná vojska u spících stanů v zářivé zbroji na stráži stojí, až k ránu únavou zblednou; na kterých lidé, tví neznámí bratři již žijí, těžkými vůněmi rozkoše sladké se spíjí a bolestmi svíjí, neb na kterých jednou žíti přec budou: je tato zem pohorskou, v lesích ztracenou vesničkou chudou, již na své objížďce nevidí vznešený král; je zrnkem jen prachu, jež z božského šatu při bouři stvoření v chvatu vesmírný vítr do dálek svál; je červivé jabko, jež zvadlo a se stromu spadlo, kutálejíc se v bezednou dál. Ó, kdož jednou jen v nesmírnost světů pohroužen 44 a tesklivě plačícím steskem roztoužen, nepohnut, tichý, jakoby z kamene, stál u hlavy mlčících skal; kdož jednou jen královskou nádherou vesmíru okouzlen nadšením němý a bled procítil světů daleký, jásavý let –: zda nemusil duši své říc, že tato zem vířící v odvěkém kruhu, šílená jako čaroděj vlastními parami nářkem a kletbami, nasáklá na veskrz potem a slzami; že tato zem se všemi městy a vesnicemi, velkými říšemi, s hučícím hřmotem nádraží, přístavišť, tržišť a továren, s tenkými věžemi vypiatých chrámů a hvězdáren, se šťastným jásotem vítězných národů, s nesnesně drásavým výkřikem dělnic a dělníků, které stroj čelistmi drtí, se vzlykem radostných snoubenců na bílém loži, s křečemi těžkých porodů a zoufalých smrtí je bezduché, bezmocné, prázdné jen nic...? Ó Bože! Jak často nám vědomím marnosti všeho a nicoty 45 vypadly broušené zbraně z ochablé dlaně, jak telegram o smrti dítěte z matčiných rukou, vypadlo péro i rýč. Jak často jsme rdoušeni nesnesnou mukou, v nesmírné bolesti snili o štěstí tichých mystiků v ztraceném klášteře, stranou všech životních cest. Jak jsme toužili – jako pobledlí boháči při zvěsti o černé choleře, když pitvorná přes všechnu bdělou ochranu pomalu dojela na hřbetě oblezlém pištících potkanů chodbami kanálů do středu zlekaných měst – uprchnout v cizí krajiny, daleko někam, z tohoto života pryč. A přece tu každý i nejslabší tvor, jak na rudé areně těžce se bránící gladiator, svíraje v rukou svítící nůž, vrhá se v zoufalý boj. Přece tu každý jak bezduchý stroj před každou ranou i před smrtí snaží se nastavit bohem mu daný kovový štít. Přece tu každý přissátý k životu smysly a touhami všemi, 46 jako král výbojce k dobyté bohaté zemi, jak k bílému boku své ženy silný a radostný muž věčně a plně chce jako Bůh žít... 47
Básně v knize O Boha, život a můj lid:
  1. V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ.
  2. KDO ROZPOUTAL...?
  3. VZPOURA.
  4. ČAS.
  5. BŮH JE.
  6. NEVEZMEŠ NADARMO BOŽÍHO JMÉNA.
  7. CTI SVÁTEČNÍ DEN.
  8. MODLITBA ZA SVÁTEK DUŠE.
  9. MODLITBA ZA MÉ DÍLO.
  10. SLUNCI.
  11. MATKA ZEMĚ.
  12. NAD MALOU ZEMÍ.
  13. MILUJEM’ ZEM.
  14. NEZABIJEŠ SVÉ VÍRY.
  15. NESESMILNÍŠ.
  16. NEPOKRADEŠ.
  17. HNIJÍCÍ DOBĚ.
  18. JSME.
  19. UPRAVUJEM’ CESTY PÁNĚ.
  20. PŘEMOŽENÝ.
  21. BOLESTNÁ PROSBA.
  22. BOLEST VYHNANCE.
  23. BUĎ VŮLE TVÁ!
  24. ETAPY.
  25. SLOKY.
  26. HNĚVIVÉ SLOKY.
  27. POVAL NÁS, PANE!
  28. MARNĚ HLEDÁM.
  29. T. G. MASARYKOVI.
  30. CHODNÍČEK CTI.
  31. POMALU JDEM’.
  32. MEZI VÝCHOD A ZÁPAD.
  33. PÍSEŇ MÉHO LIDU.
  34. PO TĚŽKÉ ČETBĚ.
  35. MĚSTU.
  36. ČESKÁ KNIHA.
  37. PŮLNOC.
  38. MODLITBA.
  39. ZA TICHÉ NOCI.
  40. VLNY.
  41. HLAS MÉ VÍRY.
  42. NEZRALÍ.
  43. JAN HUS.
  44. NAD SPISY JIRÁSKOVÝMI.
  45. ZA BOŽENOU NĚMCOVOU.
  46. DARY MÉHO LIDU.
  47. SLOVENSKÉMU LIDU.
  48. BRATRŮM SRBŮM.
  49. NAD SMRTÍ TOLSTÉHO.
  50. V ČAS PRAVÝ.
  51. ROZCHOD.
  52. DOSTOJEVSKÝ.
  53. MÁ PÍSEŇ.
  54. NA SVÉ JMÉNO HRDÝ JSEM.
  55. SVOBODNÍ.
  56. OSVOBODITELI.
  57. NA PŘECHODU.
  58. LAVINA SE VALÍ.
  59. MOBILISACE.
  60. KONEČNĚ.
  61. ZBLOUDIL JSEM.
  62. JAK MOHL JSI?
  63. U CUKROVARU.
  64. POD PĚSTÍ.
  65. NAPOSLED.
  66. S BOHEM.
  67. ZA NOCI.
  68. V HODINĚ ÚZKOSTI.
  69. PŘÍČINY.
  70. ZA SVÉ BRATRY.
  71. JARNÍ PROCHÁZKA.
  72. V TĚŽKÝCH DNECH.
  73. MLUVILA ZEMĚ.
  74. ZA VÁLKY.
  75. AŽ DO KONCE...?
  76. PANE, JIŽ DOST!
  77. UČIŇ, AŤ CHÁPEME!
  78. OTÁZKY.
  79. VELIKÉ DOBY VELIKÝ BOJ?
  80. BOŽE, VĚŘÍM.
  81. KDO VINEN?
  82. PO LETECH.
  83. EVROPO!
  84. DOBRÝ KNĚZ.
  85. PEKLO.
  86. V ÚZKOSTI DUŠE SVÉ.
  87. SMÍŘENÍ.