MEZI VÝCHOD A ZÁPAD.

R. Bojko

MEZI VÝCHOD A ZÁPAD.
Mezi východ a západ, sever a jih, v cestu dějinnou rasám a národům všem, jak několik sporných, sousedských lích prostřels, Pane, mou drahou, zmučenou zem. Hordy z daleka v divě krvavých hrách jako divoká stáda po ní se honily nářek šíříce, hrůzu, šílený strach. Koní podkovy po jejích lánech zvonily, na mlat zdupaly, hustý víříce prach. Vísky, bohatá města s hrůzou se halila v dýmy dusivé, v jasných plamenů nach. Slzy matek a bab mých po celý věk, krev mých dědů a otců proudem se valila po ní do bystrých, bíle stříbrných řek. Mezi východ a západ, sever a jih, jak královské dítě do rukou vzbouřenců zlých, vydals, Pane, mou drahou, zmučenou zem. Králi násilní, kněží po dvorech svých hustým blátem a kalem ji pyšně smýkali, jako zrousaných rouch svých špinavý lem. Milci vladařům o ni s úsměvem říkali, jako o krásnou, zajatou tanečnici. Bídní tuláci světem drze jí tykali, jak zestárlé nevěstce na ulici. 85 Mezi východ a západ, sever a jih, v tuto ubohou, krví zalitou zem stavěls, Pane, můj čilý, nestálý lid, věčně opilý velkým o slávě snem. Ale nedals mu silně, radostně žít... 86