Vřes.
Na lesní stráni zalité sluncem
rosou se třpytí růžový vřes,
nad ním se honí obláčky bílé,
dokola z lesa zní ptáků ples.
Vyprahne země, umlknou písně,
vše ničí žhoucí sluneční žár;
stráň stále skytá růžové květy
i v léta znoji člověku v zdar.
V duši tak stále ctnosti květ svítí,
růžovým vřesem jak krytá stráň,
i když svit mládí léta žár zničí,
stáří když jíním zbělí skráň.
30