HOST

Marie Calma

HOST
Osud nám vrhá do cesty člověka, závoru, mezník, bránu. Tam, kde máš duši nerozdánu, tam, kde se před sebou vysvléká do prvotní nahoty – někdo se dobývá. Jako by z tajemných vláken přediva citlivé spleti někdo chtěl utkávat za živa jehelný obrazec na těla pleti. Bráníš se vetřelci. Nepozná, vyčte ti plachost tvou za hrdost, samoty zajetí ke zlu ti připočte, ke hříchům nejtěžším. Bráníš se: nehřeším – času jen dopřej mi – zaprosíš o milost. Vstup zatím jako host, usedni, vyčkat znej, až rysů důvěry nabude obličej, závory víček se odsunou z pohledu. Vejdi, jak člověk, jenž zná úzkost ohledu k spícímu příteli. 32 Čekej, až vzbudí se. Tebe pak vyzve-li, ze sna se navrátiv, pohledem bez šalby při něm ať zůstaneš, bude to znamenat, za blízkost člověka, člověka vytušiv, srdce že rozdal by. 33
Básně v knize Ejhle člověk:
  1. EJHLE, ČLOVĚK!
  2. ROZHOVOR OPTIMISTŮV S PESIMISTOU
  3. HMOTA
  4. PÍSEŇ O SRDCI
  5. VÝSTRAHA
  6. CESTY SNŮ
  7. DVORNÝ BAČA
  8. MYŠLENKA
  9. PO PRÁZDNINÁCH
  10. ŽIVOT
  11. RADOST Z KONCE
  12. VĚČNĚ LIDSKÉ
  13. LOUČENÍ
  14. HOST
  15. ŽENA
  16. POŽEHNANÝ!
  17. TĚŽKO
  18. POZNÁNÍ
  19. ODPOUŠTĚT
  20. ODVAHA
  21. VÝČITKA
  22. VZKŘÍŠENÍ
  23. MATEŘSKÁ LÁSKA
  24. NÁVRAT LÁSKY
  25. JAK NEVĚŘIT!
  26. JAK MILOVAT
  27. NĚKDO TU MUSÍ BÝT!
  28. SETKÁNÍ S ČLOVĚKEM
  29. NEJVYŠŠÍ ZISK
  30. HLAD
  31. OTÁZKA
  32. ŽIVOT
  33. HLEDÁNÍ
  34. ÚKOL ČLOVĚKA
  35. STESK
  36. JE TAK LIDSKÉ...
  37. CO DOVEDEME
  38. POMOCNÁ LÁSKA
  39. SRDCE
  40. ZA PRAVDU
  41. SLOVA ZÁPORU
  42. PŘÍČINA
  43. NEJKRÁSNĚJŠÍ SLOVO
  44. TAJEMSTVÍ
  45. UMĚNÍ
  46. PRO ÚSMĚV
  47. VŠEM!
  48. NAŠIM ŽENÁM
  49. PRO MÍR ZÍTŘKŮ
  50. DUŠE ZEMŘELÝCH
  51. V PRALESE
  52. HORNÍKŮM
  53. VÝKŘIK MATEK
  54. ZA ŠVEHLOU
  55. NADŠENÍ
  56. PŘEVRAT
  57. DÍTĚ
  58. VESNICKÁ BALADA
  59. OPILÁ DUŠE
  60. Z města.
  61. Z vesnice.
  62. NA ROZCESTÍ
  63. NESOUZVUK
  64. PŘÍZRAK