JE TAK LIDSKÉ...

Marie Calma

JE TAK LIDSKÉ...
Je tak lidské nevěřit, všemu se zpronevěřit, je tak lidské umírat pro nic a za nic, do požitků hranic házet krásu, mládí a čest. Je tak lidské do prázdna duše si svítit bludnými světly velkoměst, ze stínu pozvedat pěst proti sobě samému. Je tak lidské člověku smutnému tíhu nenadlehčit, nad hroby křepčit, při zrození lásce zlořečit. Je tak lidské spílat životu a klečet před ním v chvíli smrti jak vrhač min, jenž všechno zdrtí a hledá, kudy uniknout. Je tak lidské toužit z pout a na svobodě nová si splétat, plazit se, místo vzlétat, je tak lidské na konec podlehnout. 69