SLOVA ZÁPORU

Marie Calma

SLOVA ZÁPORU
Nevím, nevěřím, nemohu. Slova záporu nebudují; jak býlí bují na neúrodné půdě. Jak jinak může vypadat úroda než chudě, když záporu stín strašil nad ní, když bez úsměvu slunce dnové chladní nad ní bděli, strážcové nedbalí a posmutnělí. Vědět, věřit, chtít! Jako bys nosil kameny k základům, jako bys hadům a dohadům, jež chtěly uštknout, krky zakroutil. Jen ten, který nevírou nermoutil druhy a sebe, dojde spasení nebe; ne,ne toho dalekého, za nímž nemůžeme, toho, jež nosíme s sebou, kudy jdeme. 75