PŘEVRAT

Marie Calma

PŘEVRAT
A všechno přejde; – přejde den i noc, noc lidstva, které tone v mrákotách, den teskný přejde, bděný v úzkostech, svět z šera probudí se do slunce a klidným snem zas naplní se noc. To všechno přijde, člověk k člověku až přilne bratrsky a slovo plný zvuk zas bude mít, slib bude pečetí a práce náplní všech životů. Až sobectví a zášť se propadnou, klam nestřísní již prahy příbytků a ruce číše s přáním pozvednou na dobro všech. – Ten zlomek vteřiny, kdy záření noc lidstva protrhne, bych chtěla žít. Cíp zvednout okraje, za nímž se zvedá lepší budoucnost, svobodným dechem prsa naplnit a vidět, všechna tíž jak odplývá a v rytmu srdcí není úzkostíúzkostí, jen radost – radost – víra v zázraky. 102 Den převratu bych chtěla uvítat, od srdce k srdci jenž by zazvučel, dlaň, sevřenou v pěsť, k stisku rozevřel, ret k úsměvu a oči do světla, do zlatých jiter, v návrat lidskosti! 103

Básně v knize Ejhle člověk: