DÍTĚ

Marie Calma

DÍTĚ
Človíčku malý, kam se tvé nožky, obuté v děravé nárty a rozšklebené podešvepodešve, zatoulaly? Matka se prodává, otec – už kolikátý? Zase jen pije a bije a hraje karty. Růženec neřestí denně si říkají. Uši tvé zvykají na slova nestoudná, litují, sytí tě jen sousta náhodná. Z ulice do tmy, od dveří ke dveřím bída tě štve. Človíčku malý, lidmi ušlapaný, 104 do jaké podoby vyrosteš? Poddáš se, neuhneš? Budeš se za sebe pro jiné bít, budeš se mstít? Nebo až vyrosteš, když život neuštve, z bídy tě vyprostí, budeš se vyhýbat bez citu, lítosti pohledu na úškleb děravé podešve? 105