U střevíce.

František Hajniš

U střevíce.
Jeden má dost velký krám, Druhému však sotva stačí; Nejlépe ví každý sám, Kde ho střevíc tlačí. Střevíček však ohebnější, Jaký zde nám v oči bije, V umění svém nejchytřejší Švec nám nikdy neušije. Kdyby vedlo namlouvání K takovému střevíci, Podal bych já bez váhání K manželství svou pravici. 23 Přestaly by kuří oka, Přestalo by utlačení; Prospíval bych rok do roka V kapitálu shromáždění; Pilně bych jej pěstoval, Přištipkoval, podešíval; Kde bych chyby znamenal, Chytře bych je pozakrýval. K čemu však to pouhé přání? Nedočkám se vyplnění; Kdo odsouzen k potlačení, Osudu se darmo brání, Marné jeho namáhání. Protož jenom obouvejme Střevíce a boty; Když nás tlačí, nereptejme, Trampoty a psoty; Dočkejme se hodiny, Která všechněm rovná, U boháče, chudiny, Všecken obuv srovná. 24

Básně v knize Trnky:

Nápis na nápisy.
Zlatý křížek.
Hospody.
Zlatá pšenice.
U třinácti pomocníků.
Zlatá růže.
U kohouta.
U pokání.
U krásné dámy.
U osla.
U zlaté husy.
U bílé vrány.
U jednorožce.
U přátelství.
U kamenné panny.
U straky.
U věrnosti.
Na vinárnách.
U tygra.
U moudrého muže.
U vysoké věže.
U hřebíku.
U bílého zajíce.
U červeného jablka.
U zlatého hada.
U zlaté koruny.
U zeleného věnce.
U střevíce.
U jednušky, dvojky a trojky.
U zelené žáby.
U lvů.
U železného muže.
U zlámaného kola.
U netopýra.
U červeného srdce.
U všelijakých měst.
U Římského císaře.
U zlatého zvonečku.
U lípy kvetoucí.
U raka.
U zlatého vola.
U malého pejska.
U pudlíka.
U zlatého kočáru.
Liška.
U srdce.
Nešťastný Vít.
Podobenství.
Má láska.