U zlatého zvonečku.

František Hajniš

U zlatého zvonečku.
Zvon hlasné zvuky vydává, Vše do kostela svolává, Sám však kostel zanedbává. Tak i tajní svatouškové, Kárající mudrcové Jiným cestu ukazují, Nebo přísně rozkazují, Jak se máme k cnosti bráti, Sami zůstanou však státi. Ať si hlásá sňatek světu, Neb že zvadla panna v květu, Ať si smutné hrany zvučí: Veždy stejným tónem hučí. Rovněž jak zvon bezetělný, Jest i člověk necitelný; Podivné to stvoření, Jehož tvář se nezmění, 37 Ať si druhý v plesu skáče, Ať i jiný v smutku pláče. Tento krásný domeček, Nazván: Zlatý zvoneček, Zvuky žádné nevydává, Aniž hlasitě svolává; Předce, jakby volal hlučný zvon, Hemží se tu lidu shon, Všední den i neděle Nachází tam přátele, Jenž po denním namáhání U vzájemném stěžování Ledacos si poví, U žbánku si hoví.

Básně v knize Trnky:

Nápis na nápisy.
Zlatý křížek.
Hospody.
Zlatá pšenice.
U třinácti pomocníků.
Zlatá růže.
U kohouta.
U pokání.
U krásné dámy.
U osla.
U zlaté husy.
U bílé vrány.
U jednorožce.
U přátelství.
U kamenné panny.
U straky.
U věrnosti.
Na vinárnách.
U tygra.
U moudrého muže.
U vysoké věže.
U hřebíku.
U bílého zajíce.
U červeného jablka.
U zlatého hada.
U zlaté koruny.
U zeleného věnce.
U střevíce.
U jednušky, dvojky a trojky.
U zelené žáby.
U lvů.
U železného muže.
U zlámaného kola.
U netopýra.
U červeného srdce.
U všelijakých měst.
U Římského císaře.
U zlatého zvonečku.
U lípy kvetoucí.
U raka.
U zlatého vola.
U malého pejska.
U pudlíka.
U zlatého kočáru.
Liška.
U srdce.
Nešťastný Vít.
Podobenství.
Má láska.