SALAŠ

Marie Calma

SALAŠ
Malá salaš, jako utonulá v širé pastvině, ke skále se přitisknula, hledí nevinně jedním okem na sever a druhým k západu, jak by sama těšila se z toho nápadu, že k té výši vyhoupla se. Na ovečky hledí v dáli, jak se v moře zatoulaly zelených těch vln – malá salaš, úkryt v hoře, vzduch kol vůně pln – schýlená jak ve pokoře.