SBLÍŽENÍ S NEKONEČNEM

Marie Calma

SBLÍŽENÍ S NEKONEČNEM
Hledím do hvězdné dáli... Je ticho a smírno. Lidskou svou touhou chtěla bych dosáhnout v nedozírno, cestu dlouhou budoucna přeletět. Chtěla bych znát vesmír a celý svět, rozumět tajemství srdcí všech, jež pozvedá vzdech i radosti jásot. Chtěla bych s výšek patřit i v hlubiny, širé přeletět roviny, se všemi lidmi se sbratřit, se sluncem plát a srdce zledovělá svými slovy hřát. Chtěla bych jít a nikdy se nevrátit, všem lidem stonásob zaplatit za to, že dovedli vzít a radost mou nezlomili. Chtěla bych, aby každý z lidí 51 byl mi drahý a milý a nikdo nepřítelem. Abych v rozmachu smělém se k výši nesla, vše poznalapoznala, a přece nepoklesla, aby má píseň dojala a v úkryt srdcí vnesla jen radost a láskou je objala. Hledím do hvězdné dáli... Je tichá a smírná a není nedozírná, když hvězdný kryt lidskou svou láskou mohu si přiblížit.